Henry Moseley

Henry Moseley
Narození	23. listopadu 1887 Weymouth
Úmrtí	10. srpna 1915 (ve věku 27 let) Gallipoli
Příčina úmrtí	střelná rána
Alma mater	Etonská kolej Summer Fields School Trinity College Oxfordská univerzita
Povolání	fyzik, inženýr a chemik
Zaměstnavatel	Manchesterská univerzita Oxfordská univerzita
Ocenění	Matteucciho medaile (2010)
Rodiče	Henry Nottidge Moseley
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Gwyn Jeffreys Moseley (23. listopadu 1887 Weymouth, Anglie – 10. srpna 1915 Dardanely) byl britský fyzik. Objevil empirický vztah mezi rentgenovými spektry a atomovými čísly (nyní protonovými čísly) prvků - později po něm pojmenovaný Moseleyův zákon. Jeho nejdůležitějším vědeckým příspěvkem tak byl důkaz správnosti pojmu atomových čísel v chemii a příspěvek k popisu struktury atomu. Předpověděl několik nových prvků a položil základy pro jeden z hlavních nástrojů chemické analýzy - rentgenovou spektrometrii.

Moseley, kterému bylo v době jeho smrti jen dvacet sedm let, mohl podle názoru některých vědců významně přispět k dalšímu poznání struktury atomu. Před svou smrtí byl nominován na Nobelovu cenu za fyziku i za chemii. Mnozí vědci, kteří se stejně jako on věnovali rentgenové spektroskopie, tuto cenu získali. Byli to Max von Laue, William Henry Bragg a William Lawrence Bragg, Charles Barkla, Niels Bohr a Manne Siegbahn.

Moseley posunul atomovou fyziku, jadernou fyziku a kvantovou fyziku tím, že poskytl první experimentální důkazy ve prospěch kvantové teorie Nielse Bohra. Na Měsíci je po něm pojmenován kráter Moseley.